Na začátku musim říct, že žárlivost je přirozená vlastnost každého z nás, u někoho se projevuje málo, u někoho hodně a u někoho vůbec. Máš někdy takový ten nepříjemný podezíravý pocit, že se něco děje za tvými zády? Že tvá přítelkyně flirtuje s někým jiným nebo ti něco tají? Pak čti dál, v tomhle článku rozeberu, proč a jak žárlivost vzniká, jak se projeví ve vztahu a v poslední řadě taky pár rad jak se s tím vším poprat.
Úvod
Žárlivost přímo souvisí se strachem a nedůvěrou. Když ti na holce záleží, bojíš se, že jí ztratíš. Z toho taky pramení celá podstata tohoto problému, který se objevuje hlavně na začátku vztahu, kdy se důvěra mezi vámi teprve vytváří. Sám jsem typ člověka, kterému na vzájemné důvěře ve vztahu záleží ze všeho nejvíc a když se jí podaří vybudovat opravdu pevnou, což netrvá týden, ale několik měsíců, tak potom je vztah přesně o tom o čem by měl být.
Žárlivost vzniká…
Jak jsem už zmínil, jde o to, že svému protějšku dostatečně nedůvěřuješ. Je to taky projev toho, že ti na ní hodně záleží a nechceš o ní přijít. Přímo to souvisí i se sebevědomím. Sebevědomí lidé skoro nežárlí, protože si uvědomují svojí hodnotu a nemají strach, že o svého partnera příjdou. To je špatně, žárlivost ve zdravé míře je potřeba v každém vztahu. Ale všechno má svoje hranice. Třeba ti holka řekne, že jde posedět s přáteli a ty přemýšlíš o tom, jestli náhodou nejde s někým „na kafe“. Jsou dvě možnosti, buďto ty jí nevěříš, nebo ona lže. Vztah není o lži, tak tu možnost vyřadíme. Takže jde o tvojí fantazii a domýšlivost, ta roste i úměrně v případě, že delší dobu nejste spolu. Najdou se stovky různých situací, při kterých se tvoje představivost doslova dokáže vyřádit. Sám určitě víš, jak snadné je některým přestavám uvěřit, nedejbože je přijmout jako fakt. Proč? Protože věříš sám sobě víc než svojí holce. Cílem je ve vztahu tyhle hladiny vyrovnat a důvěřovat svému partnerovi stejně jako sobě. Jestliže totiž víš, že bys jí nikdy nezalhal, potom víš, že ona nelže tobě a když to funguje navzájem, neni co řešit. Jenže důvěra se dá docela lehce ztratit a to právě lží. Je to nepříjemný pocit když zjistíš, že ti v něčem lhala nebo něco skrývala a teď to vyplavalo na povrch. Potom už jí tolik nevěříš a nebereš její tvrzení tak vážně jako dřív a radši si vymyslíš svojí pohádku. Žárlení opět nastupuje na scénu a s ní i získávání důvěry. A tak pořád dokola, dokud se oba nenaučíte si nelhat, nenamlouvat a nezastírat. Když se to opakuje, nemá ten vztah cenu. Jsou i lidi, kteří trpí opravdu přehnanou až chorobnou žárlivostí, kdy se svému partnerovi hrabou v soukromí, čtou e-maily, odposlouchávají hovory, sledují ho na každém kroku, apod., aby se ujistili, že pro něj neexistuje nikdo další. To jsou lidi většinou přehnaně fixovaní, paranoidní a svůj problém si dostatečně neuvědomují a neřeší ho. Pomoci jim může většinou jen psycholog nebo psychiatr. Jsou i případy, kdy kvůli přehnané žárlivosti jeden druhého prostě zabil.
Jak s ní bojovat
Neexistuje žádný univerzální návod, jak žárlivost vyléčit. Každý jsme totiž uplně jiný, každý od vztahu čeká něco jinýho, u někoho se žárlivost neprojevuje, v takovém případě mu na protějšku moc nezáleží a tohle téma neřeší. Holka ale musí vidět, že máš o ní zájem, že se o ní taky trochu bojíš a neni ti ukradená. Na druhou stranu nesmí mít pocit, že jí omezuješ nebo kontroluješ. Všechno mezi těmito dvěma extrémy je zdravá žárlivost. Základem je dokázat zjistit objektivně svojí míru žárlivosti, není to nic složitého, stačí se při žárlení přistihnout a umět rozpoznat, jestli to tak opravdu je, nebo jestli jen pracuje fantazie. Pokud patříš mezi přehnané žárlivce, měl by sis uvědomit, že tím ubližuješ hlavně tomu na kom ti tolik záleží. Až se zase jednou přistihneš jak jí kontroluješ, hlídáš nebo sleduješ, okamžitě přestaň, vynadej si, jakej seš slaboch a už to víckrát nedělej, není to normální.
8 komentářů
ranata says:
31.10.2010 na 15:03 (UTC 1 )
tak tenhle clanek je primo o mne jsem strasne zarliva protoze jsem se bala ze ho stratim az se tak stalo nevim jak to udrzet ja si vse uvedomim az pozde asi jsem na nej fakt bylo moc zarliva :-(
Klára says:
22.7.2010 na 08:39 (UTC 1 )
Ahoj,Žárlím jako sviňa.S partnerem jsem 4 měsíce.Je to ale tak,že já mu to neříkám tak často že žárlím,nemá mě za nějakou stíhačku,ale je to tak..že já to dusím v sobě! :-( píše si s několika děvčaty a když se ho na ně zeptám ať mi ukáže např.na icq co si s nima píše,zavře okno a řekne že jsou to jen kamarádky…poradíte mi?
Charlie says:
23.11.2009 na 21:27 (UTC 1 )
Tak tenhle článek je celej o mě…moc se o ní bojim, omezuju, kontroluju, nejsem v tomhle normální, rozešli jsme se už kuli tomu…je to hrozný..ale mám pro ní strach..Díky za ten článek..pomohl mi Děkuju.
Renyl says:
26.10.2009 na 07:02 (UTC 1 )
zajímalo by mě kdo ještě vydržel s těma partnerama jak psal tady ty komentáře … já mám novou:-D
zippercz says:
14.1.2009 na 10:01 (UTC 1 )
Velusenka to neres..ja sem na to stejne jak ty :-) proste tohle ostatni nepochopi ze nam na tom druhem festovne zalezi..
Velusenka says:
4.10.2008 na 12:10 (UTC 1 )
:-( no co k tomu říct?Už jsem prostě taková a nejradši bych šla k tomu psychiatrovi,ale když chci vědět co dělá,s kým je,jestli není náhodou s jinou holkou nebo jestli něco s někým nemá,prostě se bojím..Ale pokusím se ovládnout příště..ikdyž to tak moc bolí,když nevím co dělá a s kým..:-( A dsi je t už trošku přehnané…asi jsem na něm hodně moc fixovaná :-(
Vejik says:
4.10.2008 na 07:08 (UTC 1 )
mno tak tenhle článek je super…já svímu klukovi věřila,ale žárlila sem,tedka mě to hodně mrzí,po tom co sem si přečetla váš článek…já si asi taky možná měla zajít k psychiatrovi..bylo to už moc přehnaný:-( miluju tě Honzo a slibuju že už to nikdy neudělám…
Renyl says:
7.5.2008 na 21:27 (UTC 1 )
tak kdyz o tom tak premejslim, tak driv jsem mel chvile, kdy by jsem si opravdu mel dojit k psychiatrovi:D jinak tedka jsem s holkou s kterou jsme si dostkrat zalhali, tak uvidime jak to bude dal…:D kazdopadne uz jsem si dneska vynadal;-))